Budějárna se nachází v jižní části Prahy 4 v okolí stanice metra Budějovická. Díky své poloze na rozhraní Krče, Michle a Pankráce patří mezi nejvýznamnější centra této části města a každý den ji jí procházejí tisíce lidí mířících za prací, službami, zdravotní péčí i veřejnou dopravou.
Přestože se jedná o významný dopravní uzel a centrum občanské vybavenosti, dnešní podoba území neodpovídá jeho potenciálu. Veřejná prostranství jsou roztříštěná, pohyb komplikují dopravní bariéry a kvalitních míst pro pobyt je zde nedostatek. Budějárna má však díky své poloze, výborné dopravní dostupnosti a významu v rámci Prahy 4 mimořádný potenciál stát se živým a dobře fungujícím městským centrem.
ŘEŠENÉ A ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ
Soutěžní lokalita je rozdělena na dvěčásti: řešené území a zájmové území. Pro každou z těchto částí je stanoveno odlišné zadání i požadovaná míra podrobnosti návrhu.
Řešené území o rozsahu cca 40 000 m2 je vymezeno ulicemi Budějovická, Olbrachtova, Poláčkova a Antala Staška. Jde o rozsáhlý blok komerčních a administrativních budov v okolí obchodního centra DBK. V navazujících veřejných prostranstvích, která budou částečně ovlivněna rozvojem řešeného území, je vymezeno zájmové území.
Pro plánování budoucnosti je dobré znát minulost. Tato část ukazuje hlavní etapy, které formovaly podobu území v okolí dnešní stanice metra Budějovická, a pomáhá porozumět jeho dnešnímu charakteru i potenciálu pro další rozvoj.
Území dnešní Budějovické bylo až do 19. století součástí zemědělské krajiny mezi Michlí a Krčí, poměrně daleko za hranicemi Prahy. Ve stopě dnešní Budějovické ulice vedla důležitá obchodní cesta do Českých Budějovic, která dala ulici jméno. U ní stál zájezdní hostinec Zelená liška (Grüner Fuchs), podle něhož se později pojmenovalo okolí.
Mapa stabilního katastru z roku 1842.
Po připojení Krče, Nuslí a Michle k Velké Praze (1922) začal rozvoj území. Vzniklo sídliště Zelená liška, rozrostla se vilová zástavba jižně od řešeného území a byly vybudovány tramvajové tratě na Pankrác, do vozovny Kačerov a na Ryšánku.
V místě bývalého hostince Zelená liška byla v roce 1929 postavena továrna Zbrojovka F. Janečka, později transformována na výrobu motocyklů Jawa, která zde fungovala až do roku 1963.
Plán města Prahy z roku 1938.
Zbrojovka F. Janečka.
Okolí se rychle zastavovalo, vznikla zde první panelová sídliště v Praze – Antala Staška a dostavba sídliště Zelená liška. Řešené území, tehdy ještě nezastavěné, bylo označováno jako Budějovické náměstí. Po válce zde byla dočasně umístěna hasičská zbrojnice.
Letecký snímek z roku 1966.
Hasičská zbrojnice na Budějovické.
Výstavba metra C, zahájená v roce 1968, zásadně změnila charakter místa a vytvořila základ dnešního dopravního uzlu. Nezasypaná stavební jáma dala vznik zapuštěné obchodní pasáži.
Výstavba metra.
Dům bytové kultury (DBK), otevřený v roce 1981, se stal přirozeným centrem oblasti. Jedná se o brutalistní stavbu, jejíž autorkou je architektka Věra Machoninová. Objekt byl koncipován jako součást širšího urbanistického celku, který však nebyl plně realizován. Podle návrhu Věry Machoninové měly vzniknout i další stavby v území (hotel, lázně, administrativní objekty), ty však nebyly realizovány.
Obchodní dům DBK.
Interiér DBK v 80. letech.
Území se rozvíjelo jako významné administrativní centrum. Vznikly nové kancelářské budovy včetně sídla České spořitelny, později také Budějovická alej nebo The Square. V 90. letech sídlila v DBK první IKEA v Československu, následně se objekt transformoval na moderní obchodní centrum.
Současný stav území.
Možnost rozvíjet území Budějovické v širších souvislostech se otevřela ve chvíli, kdy se Česká spořitelna začala připravovat na přesun svého sídla na Smíchov. V lokalitě působí přibližně 30 let a rozhodnutí nabídnout své budovy k prodeji vytvořilo prostor pro konsolidaci majetkových vztahů i nové příležitosti pro rozvoj území.
Tento krok zároveň umožnil navázání spolupráce mezi dlouhodobě působícím místním aktérem DBK a zkušeným developerem Penta Real Estate. V rámci společného podniku DBK do projektu vnáší detailní znalost území i jeho historického a provozního kontextu, zatímco Penta přispívá zkušenostmi s přípravou a realizací rozsáhlých projektů v komplexních majetkových a technických podmínkách.
Společná vize umožňuje nahlížet na území jako na propojený celek a hledat řešení, která přesahují rámec jednotlivých pozemků. Ambicí je zapojit i další vlastníky a společně vytvořit přirozené centrum Prahy 4, které důstojně naváže na význam Budějovické jako důležitého dopravního, administrativního i společenského uzlu.
